dbo:abstract | - آيتيس (بالإنجليزية: Aeëtes) و(باليونانية: Αἰήτης) هو شخصية ذكرت في الميثولوجيا الاغريقية أنه كان ملك كولخيس الموجودة حالياً في جورجيا، وهو ابن إله الشمس هيليوس وهو شقيق كيركي وباسيفاي وهو والد ميديا ، وزوجاته هن وأستيروديا و ونيريد، معنى إسمه هو النسر، أصل آيتيس من كورنثوس وكان له علاقة قرابة مع إلهة السحر في الميثولوجيا الإغريقية. (ar)
- Eetes (grec antic Αἰήτης, llatí Aeetes), fou un rei mític fill d'Hèlios i de Perseis que inicialment havia rebut del seu pare el regne de Corint, però l'havia deixat pel de la Còlquida, país situat al peu del Caucas, vora el Mar Negre. Les seves germanes eren la fetillera Circe, que es relacionà amb Ulisses, i Pasífae, esposa de Minos. De la seua unió amb l'oceànide Idia varen néixer Medea, Calcíope i Apsirt. A la Còlquida Eetes era rei d'Ea, la capital de la qual era la ciutat de Fasis, a la riba del riu del mateix nom. Quan Frixos, amb la seva germana Hel·le, fugia sobre un moltó amb velló d'or, va arribar a la Còlquida i va ser ben acollit pel rei, que li va concedir la mà d'una de les seves filles, Calcíope. Frixos sacrificà a Zeus el moltó miraculós i donà el velló a Eetes, que el clavà a un roure en un bosc consagrat a Ares. Més endavant, Jàson, que havia rebut de Pèlias l'ordre de portar-li aquell velló d'or, sortí amb els seus a buscar-lo amb la nau Argo. Quan els argonautes, després de moltes aventures, van arribar a Ea, el rei els prometé el velló amb la condició que Jàson superes unes proves, pensant que així es trauria de damunt una sol·licitud inoportuna. Però Jàson ajudat per Medea, filla d'Eetes, aconseguí dominar uns braus monstruosos i superar les altres proves. Eetes li denegà obertament el velló i va voler calar foc a la nau Argo. Jàson es va apoderar per la força del velló i va fugir, enduent-se a Medea. Eetes va sortir a perseguir-los, però Medea, que s'havia emportat el seu germà Apsirt, el va matar i va anant escampant pel mar el seu cos a trossos. Eetes, els anava recollint i es va anar distanciant de la nau Argo, fins que, desanimat, abandonà la persecució. Més endavant Eetes va ser destronat pel seu germà Perses i va ser restablert en el tron per Medea, que havia tornat sense donar-se a conèixer. (ca)
- Aiétés (řecky Αἰήτης, latinsky Aeetes) byl kolchidský král, syn boha slunce Hélia a jeho manželky . V řecké mytologii je významnou postavou rozsáhlé báje o statečném Iásonovi a jeho výpravy s posádkou Argonautů do daleké Kolchidy, odkud měl přivézt zlaté rouno. Kolchida byla země na vzdáleném pobřeží Černého moře, pod Kavkazem. Sem přinesl na svém hřbetě zlatý beran malého Frixa, syna orchomenského krále Athamanta a bohyně oblaků Nefelé poté, co jeho nová zlá macecha Ínó chtěla Frixa i jeho mladší sestru Hellé zapudit. Král Aiétés se Frixa ujal, později ho dokonce oženil se svou dcerou Chalkiopé. Obětoval bohům a kůži z berana rozprostřel na mohutný dub a nechal ji střežit mocným, stále bdícím drakem. Zlaté rouno se stalo jeho pýchou, považoval je za znak své moci a proto jej chtěl navždy vlastnit. Po létech se do Kolchidy vypravil hrdina z Iólku odvážný Iásón. I jemu šlo o moc – vlády v Iólku se namísto jeho otce Aisona zmocnil zákeřný Peliás a jako podmínku k předání moci Iásonovi si stanovil získání zlatého rouna. Iásón povolal 50 řeckých hrdinů, nechal postavit velkou loď Argó a doplul do Kolchidy po mnoha nebezpečenstvích a dobrodružstvích. Král Aiétés ho přijal, avšak pro vydání rouna si stanovil nesplnitelnou podmínku. Iásón s pomocí bohyň a zejména Aiétovy dcery Médei přinutil k poslušnosti divoké býky a pobil bojovníky z dračích zubů. Aiétés však ani potom zlaté rouno nechtěl vydat. Poté Médeia očarovala draka a vzali zlaté rouno a na lodí prchali z Kolchidy. Aiétés je pronásledoval, s ním i jeho syn Apsyrtos, kterého úkladně zavraždil Iásón s pomocí Médei. Král Aiétés se týdny nevzdával, nakonec však pronásledování ukončil, protože zrádná dcera Médeia se mezitím provdala za Iásona a unikla tak otcově moci. O Aiétovi není v bájích dále žádná zmínka. (cs)
- Στην Αρχαία ελληνική μυθολογία ο Αιήτης ήταν θρυλικός βασιλιάς της αρχαίας Κολχίδας, το όνομα του προέρχεται από την αρχαία Ελληνική λέξη "Αιετός" ή "Αετός". Ο Αιητής ήταν γιος του θεού Ήλιου και της Ωκεανίδος Πέρσης, αδελφός της Κίρκης, του Πέρση και της Πασιφάης, τα παιδιά του ήταν η Μήδεια, η Χαλκιόπη και ο Άψυρτος. Η σύζυγος του ήταν η Ιδυία μικρότερη κόρη του Ωκεανού, ή η Αστεροδεία μια Καυκασία Ωκεανίδα, ή η Νηριήδα Νέαιρα ή η Κλυτίη ή η Ιπσία ή η Ευρυλύτη. Σύμφωνα με άλλες πηγές ο Αιήτης ήταν αδελφός του Πέρση ενός βασιλιά της Ταυρίδας, παντρεύτηκε την ανεψιά του Εκάτη και απέκτησε την Μήδεια, την Χαλκιόπη και τον Άψυρτο. Σε άλλες πηγές καταγράφεται σαν γηγενής βασιλιάς της Εφύρας γιος της Ωκεανίδας Εφύρας ή της Αντιόπης ή της Αστεροπής. Ο Παυσανίας σημειώνει ότι σύμφωνα με τον αρχαιότατο ποιητή Εύμηλο ο Αιήτης ήταν γιος του βασιλιά της Πελοποννήσου Ηλίου που μοίρασε το βασίλειο στους δυο γιους του, ο Αλωεύς κληρονόμησε την Ασωπία και ο Αιήτης την Εφύρα. Αργότερα το βασίλειο της Εφύρας κληρονόμησε ο Βούνος γιος του θεού Ερμή και της Αλκιδάμειας, ο Αιήτης μετανάστευσε για τον Καύκασο και έγινε βασιλιάς της Κολχίδας. Όταν πέθανε ο Βούτος την Εφύρα κληρονόμησε ο γιος του Αλωεύως Επωπεύς που ένωσε τα βασίλεια του παππού του Ηλίου. Ο Αιήτης μετέβη στην Κολχίδα και οικοδόμησε μια νέα αποικία στις όχθες του ποταμού Φάσις όπου ίδρυσε το Κουτάισι. (el)
- Aietes (altgriechisch Αἰήτης Aiḗtēs, deutsch ‚der aus Aia‘; lateinisch Aeetes) war in der griechischen Mythologie der Sohn des Helios und der Perse, einer Okeanide und Göttin des Mondes, zugleich Bruder der Kirke, der Pasiphae, des Perses und des Aloeus. Er heiratete , die Tochter des Okeanos, und zeugte mit ihr die Medea, die Chalkiope und die Iophassa. Zusammen mit Asterodeia oder der Eurylyte war er der Vater des Absyrtos. Diodor nennt die skrupellose Hekate, die Tochter des Perses, als Gattin des Aietes und Mutter der Medea, der Kirke und des Aigialeus. (de)
- Aeëtes (/iːˈiːtiːz/; Ancient Greek: Αἰήτης, romanized: Aiḗtēs, Greek pronunciation: [ai̯.ɛ̌ː.tɛːs]; Georgian: აიეტი, [ɑiɛtʼi]), or Aeeta, was a king of Colchis in Greek mythology. The name comes from the ancient Greek word αἰετός (aietós, "eagle"). (en)
- Eeto (kartvele აიეტი , helene Αἰήτης , latine Aeetes ) estis reĝo de Kolĥido, filo de la suna dio Helioso kaj de lia edzino .En la helena mitologio li estas grava persono de ampleksa mito pri aŭdaca Jazono kaj pri lia ekspedicio kun viraro de Argonaŭtoj en foran Kolĥidon kun la tasko alveturigi la Oran ŝaffelon. Kolĥido estis lando ĉe fora marbordo de la Nigra maro, sub montaro Kaŭkazo. Ora virŝafo alportis ĉi tien malgrandan Frikson, filon de orĥomena reĝo Atamanto kaj diino de nuboj Nefelo, post kiam malbona duonpatrino Inoa volis Frikson kaj lian pli junan fratinon forpeli. La reĝo Eeto Frikson akceptis en Kolĥido kaj pli poste edzinigis lin al sia filino Ĥalkiopo. La reĝo sternis felon el la ŝafviro sur grandegan kverkon kaj gardigis ĝin per potenca, ĉiam maldorma drako. La Ora ŝaffelo fariĝis lia fieraĵo kaj li konsideris ĝin signo de sia potenco kaj pro tio li volis ĝin por ĉiam posedi. Post kelkaj jaroj al Kolĥido ekveturis heroo el , aŭdaca Jazono. Ankaŭ li agis pro potenco. Regadon en Iolko anstataŭ Jazona patro Esono uzurpis lia insida duonfrato , kiu transdonon de la potenco al la laŭrajta heredanto Jazono kondiĉis per alporto de la Ora ŝaffelo. Jazono venigis kvindek helenajn heroojn, konstruigis grandan ŝipon Argon kaj post multaj danĝeroj kaj aventuroj alveturis en Kolĥidon. La reĝo Eeto akceptis lin, sed por eldono de la ŝaffelo li fiksis preskaŭ neplenumeblan kondiĉon: per fajraj taŭroj plugi kampon de la dio Areso kaj prisemi ĝin per drakaj dentoj kaj kiam el ili elkreskos batalantoj, mortigi ilin. Jazono helpe de diinoj Hera kaj Atena kaj ĉefe de Eeta filino Medea devigis obei sovaĝajn taŭrojn kaj mortigis la batalantojn. Tamen Eeto ĉiam ne volis la Oran ŝaffelon eldoni. Post kiam Medeo prisorĉis drakon, Jazono kun Medea kaj iliaj amikoj perŝipe fuĝis el Kolĥido. Eeto kaj lia filo Apsirto postveturis kaj persekutis ilin, sed ne sukcesis. Jazono eĉ Apsirton inside mortigis. La reĝo Eeto batalis ankoraŭ kelkajn semajnojn, sed post kiam lia perfida filino edziniĝis al Jazono kaj tiel foriĝis el la patra potenco, la persekutadon finis. (eo)
- En la mitología griega, Eetes o Aetes (Αἰήτης / Aiētēs) era un rey de la Cólquida (actual Georgia). Era hijo de Helios y de la ninfa Perseis y hermano de Circe y Pasífae. De su primera esposa, la ninfa Asterodea, Eetes tuvo a su hijo Apsirto. Al morir esta, se casó con la ninfa Idía, hermana menor de la anterior, con la que tuvo dos hijas: Medea y Calcíope. En la Descripción de Grecia de Pausanias, citando como fuente al poeta Eumelo de Corinto, se dice que Eetes reinó en Éfira antes de marchar a la Cólquida. Tiene que ser el mismo Aetes que nombra Plinio el Viejo, aunque no es suficiente para lograr un tinte verosímil fuera del ámbito mítico. Eetes es uno de los personajes principales de la historia de los argonautas y el vellocino de oro. Ino, la segunda esposa de Atamante, odiaba a Frixo y a Hele, que eran hijos del primer matrimonio de su marido. Para deshacerse de ellos, Ino prendió fuego bajo el suelo de los graneros, de forma tal que el grano se tostó y no pudo ser apto para el cultivo del año siguiente. Los campesinos, temiendo una gran hambruna, consultaron al oráculo más cercano. Este, que había sido sobornado por Ino, les indicó que para evitar el hambre debían sacrificar a Frixo y a Hele. Pero justo cuando se disponían a hacerlo un cordero dorado enviado por Néfele (la madre natural de los muchachos) los rescató y se los llevó volando por los aires. Hele, entusiasmada por la sensación de volar, dejó de agarrarse a la piel del vellocino y cayó al mar, denominado desde entonces Helesponto en su honor. El cordero consiguió, pues, llevar únicamente a Frixo hasta la Cólquida, donde lo recibió el rey Eetes con grandes honores y le dio a su hija Calcíope como esposa. En agradecimiento, Frixo sacrificó el cordero a los dioses y entregó su vellocino de oro al rey Eetes, que lo ató a un árbol sagrado. Cuando Jasón y los argonautas llegaron a la Cólquida y reclamaron el vellocino de oro, el rey Eetes les prometió que se lo entregaría solo si eran capaces de realizar ciertas tareas. En primer lugar, Jasón tenía que uncir dos toros que echaban fuego por la boca y arar con ellos un campo dedicado a Ares. Una vez arado, debía sembrar allí los dientes del dragón que había matado Cadmo. Cuando el héroe hizo esto, ayudado por una poción que le hizo Medea para evitar el fuego, vio cómo de los dientes surgía un ejército de soldados completamente armados. Pero Medea le advirtió de lo que iba a pasar y le enseñó la forma de librarse del ejército mágico: lanzando una piedra entre ellos, los soldados, que no sabrían quién la había arrojado, lucharían entre sí hasta la muerte. Después de salir airoso de esta prueba, Eetes le ordenó que matara al dragón que custodiaba el vellocino y que nunca dormía. Medea consiguió dormir al monstruo con unas hierbas especiales, permitiendo así que Jasón cogiera el preciado trofeo y pudiera regresar a su patria. Cuando Medea, perdidamente enamorada de Jasón, huyó con los argonautas, Eetes los persiguió con sus naves. Cuando pensaba que iba a darles alcance vio cómo Medea mataba a su propio hermanastro, Apsirto, y arrojaba, troceado, su cuerpo al mar. El desconsolado padre se entretuvo recogiendo uno por uno los restos de su hijo, lo que dio ventaja a los argonautas para que pudieran escapar. Cuando los argonautas llegaron a Córcira se detuvieron para celebrar el feliz resultado de su expedición. Eetes envió emisarios ante el rey de la isla para solicitar que le devolvieran a su hija. Pero Medea había suplicado la protección de la reina, Arete, que no dejó dormir a su marido en toda la noche narrándole lo cruelmente que habían tratado los padres a las hijas huidas a lo largo de la historia. Así, cuando el rey Alcínoo se levantó, no se amilanó con los argumentos de Eetes, y dictaminó que entregaría a Medea solo si esta no se había unido a Jasón. Pero Arete había advertido ya a Medea del juicio que iba a emitir su marido, por lo que esta tuvo tiempo de improvisar una boda con Jasón y evitar así regresar a su patria. Tampoco quisieron volver los emisarios de Cólquida, temerosos de la ira de su rey, y se establecieron en la isla. Cuando Eetes se enteró, un año más tarde, exigió iracundo una compensación por la pérdida de su hija. Pero se la denegaron alegando que él aún no había pagado compensación por el rapto de Ío por parte de sus hombres. Años más tarde, Eetes perdió su reino a manos de su propio hermano Perses. Pero Medea, con quien ya se había reconciliado, acudió en su ayuda con su hijo Medo, que derrotó a Perses y devolvió el trono a su abuelo. Cuando este murió en un combate naval en el Ponto Euxino, Medo unió su reino al de la Cólquida, creando así el Imperio Medo. (es)
- Is pearsa i miotaseolaíocht na Gréige é Aidhéitéas. Ba rí Cholcas é. (ga)
- Dalam mitologi Yunani, Aietes (bahasa Yunani: Αἰήτης) adalah raja Kolkhis dan putra dewa Matahari Helios dan Okeanid . Aietes adalah saudara Kirke dan Pasifae, dan merupakan ayah Medeia, dan . Menurut pendapat lainnya, dia adalah saudara Perses, raja . Dia disebut sebagai suami dari keponakannya Hekate. (in)
- Éétès, parfois écrit Æetès (grec ancien : Αἰήτης, Aiêtês), est une figure de la mythologie grecque, connu principalement comme le roi de Colchide que Jason et les Argonautes doivent affronter avant de voler la Toison d'or. Il est le fils d'Hélios ; l'identité de sa mère (ainsi que de son épouse) varie selon les auteurs de l'Antiquité, mais elle est généralement acceptée comme étant une nymphe. Au sens propre, Éétès est un demi-dieu, frère de la magicienne Circé, de Pasiphaé, épouse du roi Minos de Crète, et de Persès. Son père Hélios fait de lui le premier roi de Corinthe mais Éétès préfère abandonner la Grèce pour rejoindre la Colchide. Il y crée un royaume riche et puissant et règne depuis sa capitale Aïa (identifiée par certains avec Koutaïssi). C'est un souverain impitoyable, pratiquant les sacrifices humains ; il est également l'ami de certains dieux, tels qu'Héphaïstos et Arès. Éétès accueille Phrixos et prend possession de la toison d'or. Des années plus tard, Jason et les Argonautes débarquent en Colchide pour obtenir la toison. Le roi n'accepte de la leur donner qu'au prix d'épreuves que Jason doit accomplir. La trahison de la fille du roi, Médée, permet aux Argonautes de voler la toison d'or et de prendre la fuite. D'autres versions du mythe ont ajouté deux affrontements entre Éétès et son frère Persès, le roi de Scythie : une première fois où Persès est défait par une alliance gréco-colchidienne et une seconde qui amène le renversement d'Éétès. Dans cette seconde version, c'est Médée (et possiblement Jason) qui retourne en Colchide et aide son père à retrouver sa couronne. Éétès apparaît pour la première fois dans l'Odyssée d'Homère comme un roi magicien. De nombreux auteurs, tels qu'Hésiode, Eumélos, Mimnerme et Sophocle, ont développé les mythes entourant le roi de Colchide. Avec Apollonios de Rhodes et ses Argonautiques, Éétès devient un thème populaire de la mythologie grecque. Les Romains ont encore ajouté au mythe avec, entre autres, le conflit entre Éétès et son frère. Seul Diodore de Sicile, au Ier siècle avant notre ère, mentionne la mort du roi, aux mains des Argonautes. Progressivement, Éétès a évolué d'une figure mythique, impitoyable, cruelle et ennemie des Grecs, à un roi semi-légendaire. Les historiens et géographes romains et byzantins l'ont considéré comme un personnage historique. Les historiographes géorgiens modernes identifient chez Éétès le symbole d'un roi (ou d'une dynastie) qui a mené la Colchide vers la prospérité avant la colonisation grecque du Pont-Euxin, constituant ainsi un empire allant de l'Anatolie à la Crimée et incluant de nombreuses colonies à travers la mer Méditerranée. (fr)
- アイエーテース(古代ギリシア語: Αἰήτης, Aiētēs)は、ギリシア神話に登場するコルキス(現ジョージア)の王である。イアーソーン率いるアルゴナウタイの物語で、航海の目的である金羊毛の持ち主として登場する。長母音を省略してアイエテスとも表記する。 太陽神ヘーリオスとペルセーイスの子。兄弟にキルケー、パーシパエー、ペルセース。最初の妻エイデュイアとの間に娘のメーデイア、カルキオペー、2番目の妻アステロディアーとの間に息子アプシュルトスが生まれた。 (ja)
- Eete (in greco antico: Αἰήτης, Aiḕtēs) o Eeta oppure Eeto, è un personaggio della mitologia greca. (it)
- 그리스 신화에서 아이에테스(Aeëtes 또는 Æëtes, 그리스어: Αἰήτης, 라즈어: Ayet, 조지아어: აიეტი)는 태양신 헬리오스와 오케아니스 (오케아누스의 딸)의 아들이며, 키르케와 파시파에의 형제이고, 메데아, , 의 부친이다. 그는 콜키스(고대 왕국과 조지아)의 왕이 되었다. 다른 자료에 따르면, 그는 페르세스의 형제, 의 왕, 헤카테의 남편, 키르케, 메데이아, 아에기알레우스의 부친이라고 한다. 파우사니아스 나라는, 시인 에 따르면, 아이에테스는 (팔로폰네수스 북부에서 온) 헬리오스의 아들이며 의 형제라고 했다. 헬리오스는 그가 통치하는 나라를 나누어, 아소피아( 참조)의 지역은 알로에우스에게 주고 (의 지역은 아이에테스에게 줬다. 후일에, 아이에테스는 그의 왕국을 헤르메스와 의 아들 보우노스에게 줬고, 코카서스 서부의 콜키스로 떠났다. 노우노스가 죽을 때, 알로에우스의 아들인, 아소피아에서 통치하는 가 에피라의 왕까지 되었다. 프릭수스는 아타무스와 네펠레의 아들로 쌍둥이 남매 헬레와 마찬가지로 그들의 계모 이노를 싫어하였다. 이노는 그 쌍둥이를 해치우기 위한 술수를 품고, 그들이 농사를 짓지 못하게 모든 마을의 곡물 씨들을 볶았다. 그 지방의 농부들은 기근이 들까 무서워 오라클 가까이서 어떻게 하면 좋겠냐고 물어봤다. 이노는 오라클의 말을 거짓으로 전하려고 어떤 사람에게 뇌물을 줘서 보냈고 수뢰자는 다른 사람들에게 오라클이 프릭수스의 희생을 요구한다고 말했다. 그런데 프릭수스가 죽임을 당하기 전에, 그와 헬레는 그들의 친모인 네펠레가 보낸 황금 숫양 덕분에 목숨을 건졌다. 헬레는 헬레스폰트(그녀 이후에 이름 붙여짐)에서 숫양에서 떨어져 빠져 죽었지만, 프릭수스는 콜키스로 가는 모든 길에서도 살아남았다. 콜키스의 아이에테스는 그를 만났고, 치유해 주었으며, 딸 를 주어, 서로 결혼하게 했다. 은혜에 대한 보답으로, 프릭수스는 왕에게 숫양의 황금양모를 주었고 아이에테스는 그 선물을 그의 왕국에 있는 나무에다가 걸어 놓았다. 얼마간의 시간이 지나고, 이아손이 도착해서 그 양모는 자기 것이니 내놓으라고 소리쳤다. 아이에테스는 이아손이 어떠한 과제를 수행해야만, 그것을 주겠다고 했다. 먼저, 이아손은 멍에를 지고 불을 뿜는 거세소와 함께 밭을 갈았다. 그리고 나서, 이아손은 용의 이빨들을 밭에 뿌렸다. 이빨들이 발아해 용아병이 되었고 군대를 이뤘다. 그러나 이아손은 신속한 판단으로 그들이 자기를 공격하기 전에 그들 무리에게 돌을 던졌다. 그 군인들은 돌이 어디서 날아왔는지 알 수가 없었고 그들 끼리 공격하고 서로를 죽였다. 결국엔, 아이에테스는 양모를 지키기 위해 이아손과 싸우게 되었고 잠없는 용을 죽이게 되었다.이아손은 자신에게 홀딱 반해서 양모를 두고 벌이는 싸움에서 많은 도움을 준 메데아를 데리고 출항했다. 아이에테스는 자기 소유의 배를 가지고 도망친 선원들을 추적하려 했으며, 메데아는 아이에테스의 주의를 흐트려 놓으려고 남동생를 칼로 찔러서 배 밖으로 던졌다.아이에테스가 를 찾으려고 혈안이 되어 있는 사이에 이아손과 메데아는 탈출했다. (ko)
- Aietes (ook Aëtes) (Oudgrieks Αἰήτης) was de zoon van Helios en Perseis (of Perse), de godin van de manen, alsook broer van Pasiphaë en Circe en vader van Medea, Chalciope en Absyrtus. Aietes was koning van Korinthe en later van Colchis, waarheen hij volgens de Korinthische sage geëmigreerd zou zijn. Hij was in het bezit van het Gulden vlies dat Jason en de Argonauten wilden bemachtigen. (nl)
- Ajetes (gr. Αἰήτης Aiḗtēs, łac. Aeëtes) – w mitologii greckiej syn Heliosa, król Kolchidy. Ojciec Medei, i Apsyrtosa. Na swym dworze przyjął Fryksosa, który uratował się przed śmiercią uciekając na baranku o złotym runie. W dowód wdzięczności chłopiec przekazał Ajetesowi złote runo (późniejszy cel wyprawy Argonautów), zawieszone na dębie w świętym gaju Aresa. (pl)
- Ээ́т (др.-греч. Αἰήτης, устар. Айэт) — в древнегреческой мифологии царь Колхиды, сын бога солнца Гелиоса и Персеиды (Персы) (либо Гелиоса и Антиопы), брат Пасифаи и Кирки. По Евмелу, был царем Эфиры и, уходя в страну колхов, передал власть Буносу. По Эпимениду, коринфянин, сын Эфиры. Жена Идия (либо Еврилита). Дети Медея и Халкиопа, а также Апсирт. Для него бог огня Гефест выковал упряжку железных быков. В наиболее распространённой версии, Ээт дал явившемуся с аргонавтами в Колхидское царство за золотым руном сыну царя Иолка Пелия Ясону задание запрячь этих быков и вспахать землю, что тот выполнил с помощью дочери самого Ээта волшебницы Медеи. Согласно Диодору, убит в сражении аргонавтом Мелеагром. По версии, нагнал аргонавтов в земле скифов. В некоторых вариантах мифа гибель Ээта связывается с захватом власти в Колхиде его братом Персом, царём Тавриды. В таком случае власть возвращает его сын Медей. Согласно Страбону, имя Ээт часто встречается среди жителей Колхиды, а около Фасиса показывали город Эю. Мимнерм помещает жилище Ээта в океане на востоке, за пределами обитаемого мира. (ru)
- Na mitologia grega Eetes, Eétes ou Aietes (em grego clássico: Αἰήτης; romaniz.: Aiḗtēs; em georgiano: აიეტი, transl. Aiet'i) era um rei da Cólquida (actual Geórgia). Segundo Epimênides, é originário de Corinto. (pt)
- Aietes (grekiska: Αἰήτης) var enligt grekisk mytologi kung i Kolkis och han omtalas i samband med argonauterna och det gyllene skinnet. Aietes var far till Medea, Chalciope och . Efter Frixos flykt undan sin styvmoder Ino (vilken kostade hans syster Helle livet) offrade han den gyllene väduren till Zeus och gav det gyllene skinnet till kung Aietes, som hängde upp det i en helig lund. Jason kräver senare att få skinnet, och Aietes svarar att det blir Jasons om denne kan fånga in och spänna hans eldsprutande tjurar framför plogen och så draktänder i plogfårorna. Med Medeas bistånd lyckas Jason utföra detta. Därpå flyr Medea med Jason. (sv)
- Ее́т, Ает (грец. Αἰήτης) — цар міфічної країни «Ея» (пізніше ототожненої з Колхідою), син Геліоса й (варіант: Перси), брат Пасіфаї й Кірки, батько Медеї, й Апсірта. (uk)
- 埃厄忒斯(Aeetes),希腊神话的人物,赫利俄斯之子。他残暴无情,武艺高强,是科爾基斯的主人。伊阿宋利用埃厄忒斯女儿美狄亚对自己的感情,盗取了科爾基斯的无价之宝金羊毛,并杀害了埃厄忒斯的儿子阿布绪尔托斯。 (zh)
|
rdfs:comment | - آيتيس (بالإنجليزية: Aeëtes) و(باليونانية: Αἰήτης) هو شخصية ذكرت في الميثولوجيا الاغريقية أنه كان ملك كولخيس الموجودة حالياً في جورجيا، وهو ابن إله الشمس هيليوس وهو شقيق كيركي وباسيفاي وهو والد ميديا ، وزوجاته هن وأستيروديا و ونيريد، معنى إسمه هو النسر، أصل آيتيس من كورنثوس وكان له علاقة قرابة مع إلهة السحر في الميثولوجيا الإغريقية. (ar)
- Aietes (altgriechisch Αἰήτης Aiḗtēs, deutsch ‚der aus Aia‘; lateinisch Aeetes) war in der griechischen Mythologie der Sohn des Helios und der Perse, einer Okeanide und Göttin des Mondes, zugleich Bruder der Kirke, der Pasiphae, des Perses und des Aloeus. Er heiratete , die Tochter des Okeanos, und zeugte mit ihr die Medea, die Chalkiope und die Iophassa. Zusammen mit Asterodeia oder der Eurylyte war er der Vater des Absyrtos. Diodor nennt die skrupellose Hekate, die Tochter des Perses, als Gattin des Aietes und Mutter der Medea, der Kirke und des Aigialeus. (de)
- Aeëtes (/iːˈiːtiːz/; Ancient Greek: Αἰήτης, romanized: Aiḗtēs, Greek pronunciation: [ai̯.ɛ̌ː.tɛːs]; Georgian: აიეტი, [ɑiɛtʼi]), or Aeeta, was a king of Colchis in Greek mythology. The name comes from the ancient Greek word αἰετός (aietós, "eagle"). (en)
- Is pearsa i miotaseolaíocht na Gréige é Aidhéitéas. Ba rí Cholcas é. (ga)
- Dalam mitologi Yunani, Aietes (bahasa Yunani: Αἰήτης) adalah raja Kolkhis dan putra dewa Matahari Helios dan Okeanid . Aietes adalah saudara Kirke dan Pasifae, dan merupakan ayah Medeia, dan . Menurut pendapat lainnya, dia adalah saudara Perses, raja . Dia disebut sebagai suami dari keponakannya Hekate. (in)
- アイエーテース(古代ギリシア語: Αἰήτης, Aiētēs)は、ギリシア神話に登場するコルキス(現ジョージア)の王である。イアーソーン率いるアルゴナウタイの物語で、航海の目的である金羊毛の持ち主として登場する。長母音を省略してアイエテスとも表記する。 太陽神ヘーリオスとペルセーイスの子。兄弟にキルケー、パーシパエー、ペルセース。最初の妻エイデュイアとの間に娘のメーデイア、カルキオペー、2番目の妻アステロディアーとの間に息子アプシュルトスが生まれた。 (ja)
- Eete (in greco antico: Αἰήτης, Aiḕtēs) o Eeta oppure Eeto, è un personaggio della mitologia greca. (it)
- Aietes (ook Aëtes) (Oudgrieks Αἰήτης) was de zoon van Helios en Perseis (of Perse), de godin van de manen, alsook broer van Pasiphaë en Circe en vader van Medea, Chalciope en Absyrtus. Aietes was koning van Korinthe en later van Colchis, waarheen hij volgens de Korinthische sage geëmigreerd zou zijn. Hij was in het bezit van het Gulden vlies dat Jason en de Argonauten wilden bemachtigen. (nl)
- Ajetes (gr. Αἰήτης Aiḗtēs, łac. Aeëtes) – w mitologii greckiej syn Heliosa, król Kolchidy. Ojciec Medei, i Apsyrtosa. Na swym dworze przyjął Fryksosa, który uratował się przed śmiercią uciekając na baranku o złotym runie. W dowód wdzięczności chłopiec przekazał Ajetesowi złote runo (późniejszy cel wyprawy Argonautów), zawieszone na dębie w świętym gaju Aresa. (pl)
- Na mitologia grega Eetes, Eétes ou Aietes (em grego clássico: Αἰήτης; romaniz.: Aiḗtēs; em georgiano: აიეტი, transl. Aiet'i) era um rei da Cólquida (actual Geórgia). Segundo Epimênides, é originário de Corinto. (pt)
- Ее́т, Ает (грец. Αἰήτης) — цар міфічної країни «Ея» (пізніше ототожненої з Колхідою), син Геліоса й (варіант: Перси), брат Пасіфаї й Кірки, батько Медеї, й Апсірта. (uk)
- 埃厄忒斯(Aeetes),希腊神话的人物,赫利俄斯之子。他残暴无情,武艺高强,是科爾基斯的主人。伊阿宋利用埃厄忒斯女儿美狄亚对自己的感情,盗取了科爾基斯的无价之宝金羊毛,并杀害了埃厄忒斯的儿子阿布绪尔托斯。 (zh)
- Eetes (grec antic Αἰήτης, llatí Aeetes), fou un rei mític fill d'Hèlios i de Perseis que inicialment havia rebut del seu pare el regne de Corint, però l'havia deixat pel de la Còlquida, país situat al peu del Caucas, vora el Mar Negre. Les seves germanes eren la fetillera Circe, que es relacionà amb Ulisses, i Pasífae, esposa de Minos. (ca)
- Aiétés (řecky Αἰήτης, latinsky Aeetes) byl kolchidský král, syn boha slunce Hélia a jeho manželky . V řecké mytologii je významnou postavou rozsáhlé báje o statečném Iásonovi a jeho výpravy s posádkou Argonautů do daleké Kolchidy, odkud měl přivézt zlaté rouno. Aiétés je pronásledoval, s ním i jeho syn Apsyrtos, kterého úkladně zavraždil Iásón s pomocí Médei. Král Aiétés se týdny nevzdával, nakonec však pronásledování ukončil, protože zrádná dcera Médeia se mezitím provdala za Iásona a unikla tak otcově moci. O Aiétovi není v bájích dále žádná zmínka. (cs)
- Στην Αρχαία ελληνική μυθολογία ο Αιήτης ήταν θρυλικός βασιλιάς της αρχαίας Κολχίδας, το όνομα του προέρχεται από την αρχαία Ελληνική λέξη "Αιετός" ή "Αετός". Ο Αιητής ήταν γιος του θεού Ήλιου και της Ωκεανίδος Πέρσης, αδελφός της Κίρκης, του Πέρση και της Πασιφάης, τα παιδιά του ήταν η Μήδεια, η Χαλκιόπη και ο Άψυρτος. Η σύζυγος του ήταν η Ιδυία μικρότερη κόρη του Ωκεανού, ή η Αστεροδεία μια Καυκασία Ωκεανίδα, ή η Νηριήδα Νέαιρα ή η Κλυτίη ή η Ιπσία ή η Ευρυλύτη. Σύμφωνα με άλλες πηγές ο Αιήτης ήταν αδελφός του Πέρση ενός βασιλιά της Ταυρίδας, παντρεύτηκε την ανεψιά του Εκάτη και απέκτησε την Μήδεια, την Χαλκιόπη και τον Άψυρτο. Σε άλλες πηγές καταγράφεται σαν γηγενής βασιλιάς της Εφύρας γιος της Ωκεανίδας Εφύρας ή της Αντιόπης ή της Αστεροπής. Ο Παυσανίας σημειώνει ότι σύμφωνα με τον αρχα (el)
- Eeto (kartvele აიეტი , helene Αἰήτης , latine Aeetes ) estis reĝo de Kolĥido, filo de la suna dio Helioso kaj de lia edzino .En la helena mitologio li estas grava persono de ampleksa mito pri aŭdaca Jazono kaj pri lia ekspedicio kun viraro de Argonaŭtoj en foran Kolĥidon kun la tasko alveturigi la Oran ŝaffelon. Eeto kaj lia filo Apsirto postveturis kaj persekutis ilin, sed ne sukcesis. Jazono eĉ Apsirton inside mortigis. La reĝo Eeto batalis ankoraŭ kelkajn semajnojn, sed post kiam lia perfida filino edziniĝis al Jazono kaj tiel foriĝis el la patra potenco, la persekutadon finis. (eo)
- En la mitología griega, Eetes o Aetes (Αἰήτης / Aiētēs) era un rey de la Cólquida (actual Georgia). Era hijo de Helios y de la ninfa Perseis y hermano de Circe y Pasífae. De su primera esposa, la ninfa Asterodea, Eetes tuvo a su hijo Apsirto. Al morir esta, se casó con la ninfa Idía, hermana menor de la anterior, con la que tuvo dos hijas: Medea y Calcíope. Cuando Eetes se enteró, un año más tarde, exigió iracundo una compensación por la pérdida de su hija. Pero se la denegaron alegando que él aún no había pagado compensación por el rapto de Ío por parte de sus hombres. (es)
- Éétès, parfois écrit Æetès (grec ancien : Αἰήτης, Aiêtês), est une figure de la mythologie grecque, connu principalement comme le roi de Colchide que Jason et les Argonautes doivent affronter avant de voler la Toison d'or. Il est le fils d'Hélios ; l'identité de sa mère (ainsi que de son épouse) varie selon les auteurs de l'Antiquité, mais elle est généralement acceptée comme étant une nymphe. Au sens propre, Éétès est un demi-dieu, frère de la magicienne Circé, de Pasiphaé, épouse du roi Minos de Crète, et de Persès. (fr)
- 그리스 신화에서 아이에테스(Aeëtes 또는 Æëtes, 그리스어: Αἰήτης, 라즈어: Ayet, 조지아어: აიეტი)는 태양신 헬리오스와 오케아니스 (오케아누스의 딸)의 아들이며, 키르케와 파시파에의 형제이고, 메데아, , 의 부친이다. 그는 콜키스(고대 왕국과 조지아)의 왕이 되었다. 다른 자료에 따르면, 그는 페르세스의 형제, 의 왕, 헤카테의 남편, 키르케, 메데이아, 아에기알레우스의 부친이라고 한다. 파우사니아스 나라는, 시인 에 따르면, 아이에테스는 (팔로폰네수스 북부에서 온) 헬리오스의 아들이며 의 형제라고 했다. 헬리오스는 그가 통치하는 나라를 나누어, 아소피아( 참조)의 지역은 알로에우스에게 주고 (의 지역은 아이에테스에게 줬다. 후일에, 아이에테스는 그의 왕국을 헤르메스와 의 아들 보우노스에게 줬고, 코카서스 서부의 콜키스로 떠났다. 노우노스가 죽을 때, 알로에우스의 아들인, 아소피아에서 통치하는 가 에피라의 왕까지 되었다. (ko)
- Ээ́т (др.-греч. Αἰήτης, устар. Айэт) — в древнегреческой мифологии царь Колхиды, сын бога солнца Гелиоса и Персеиды (Персы) (либо Гелиоса и Антиопы), брат Пасифаи и Кирки. По Евмелу, был царем Эфиры и, уходя в страну колхов, передал власть Буносу. По Эпимениду, коринфянин, сын Эфиры. Жена Идия (либо Еврилита). Дети Медея и Халкиопа, а также Апсирт. Согласно Диодору, убит в сражении аргонавтом Мелеагром. По версии, нагнал аргонавтов в земле скифов. (ru)
- Aietes (grekiska: Αἰήτης) var enligt grekisk mytologi kung i Kolkis och han omtalas i samband med argonauterna och det gyllene skinnet. Aietes var far till Medea, Chalciope och . Efter Frixos flykt undan sin styvmoder Ino (vilken kostade hans syster Helle livet) offrade han den gyllene väduren till Zeus och gav det gyllene skinnet till kung Aietes, som hängde upp det i en helig lund. (sv)
|